úterý 4. listopadu 2014

HALLOWEENSKÉ ZASTAVENÍ U NÁS

Ať jsou to Dušičky nebo Halloween, mám ráda obojí.
Pro dětskou radost dlabeme dýně a pro vzpomínku na milé, co už nejsou s námi, vyrábím aranžmá na hřbitovy.
A nejen na hřbitovy.Osazuji podzimní truhlíky, které nám zdobí zádvěří a pergolu do doby než vykvetou sněženky.

Začnu dýňkami.

Jsme raději pojištěni před duchy ze všech stran.
Tohle je dýně vstupní, tzv. "Vchodovka"
Byla vytvořena na přání juniora.
Vane jí vítr ve vlasech.


  Tady je už hladce přičísnutá.
Všimněte si dvou dobře vyvinutých upířích špičáků.



A tady ten správný děsivý pohled.


Tohle je naše dveřní záloha, kdyby "živé" dýně selhaly :o)
Keramika to prostě pojistila.




Dýně "Bondovka" se nechtěla fotit.
Prý je tu tajně nasazena proti sousedským strašidlům.
Chránila nám záda.


"Pergolka" pro změnu vyfotit autorce nešla.


No a na čtvrté straně jsem zvládla strašit já. :o)
Dýně jsem dlabala sama. Šimi byl nemocný, ale aspoň se díval. 
Roztáhla  jsem velký igelit v kuchyni a šlo to i tak.
Nechtěla jsem juniora ošidit.



Z vlastní zahrádky :o)
Když to roste, jsou to takové malé Adély. Šlahouny kam se podíváš.
Ale úroda stojí za to.


A tady jsou letošní truhlíky.
Na schody nehleďte, jsou chudáci oprýskané.
Ale na jaře je čeká rekonstrukce :o)


 Sázela jsem vřesy, dlužichy a břečťan.
Proti vyschnutí hlínu pokrývám bochánky lesního mechu a mezery zasypu kačírkem.
To hnízdečko jsem našla při houbaření. 
Zabydlel se v něm právě vyloupnutý kaštan.
Jsem dětinská..
Ale ať...


Podzimní pergola.


V truhlíkách po bylinkách přezimují malé jedličky, borovička a modřínek.
Kaštany čekají na Vánoce.
Zavezeme je spolu s mrkví a jablíčky do krmelců.




Už jsme pověsili krmítka.
Za čtyři dny malí spolubydlící sezobali a spolykali 1,5 kg slunečnicových semínek.
Jedlíci!
Je jim přáno a rádi sypeme.
Nečekáme na mrazy a sníh. Oni se vykrmují teď.
V zimě tolik nelétají, jen když s etrochu oteplí.



Sýkorka koňadra.



Ještě jednou.


  Sýkorka modřinka.
Nemám velký objektiv, musím se zatím spokojit s obrázky z dálky.



Sýkora babka.
Vyloženě se mi dívala do očí, tedy do objektivu.


  Ukázka profilu. :o)


Zvonci čekají na místo na krmítku.







Vrabce polní se mi nepodařilo vyfotit.
Ještě jedno dušičkové brouzdání listím.


Příště se potkáme opět u papíru.
SARRA


Žádné komentáře:

Okomentovat