úterý 31. března 2015

NEJKRÁSNĚJŠÍ DÁRKY...

Nastal čas na kostlivce ve skříni. 
A tohle kostlivec opravdu byl. Rodil se velmi velmi dlouho.
Má hodnotu pro obdarované, ale nejvíc pro mne a mého manžela.
Ne hodnotu vyčíslitelnou bankovní měnou.
Hodnotu vzpomínek a rodičovské lásky.

Od malinka schovávám dětem jejich umělecká dílka.
Za léta se nastřádala pěkná kupa výkresů, přáníček, dopisů z tábora a také prvňáčkovských sešitů.
Čas od času se jimi probíráme, pročítáme, hladíme je a pěkně u nich bulíme /vhodnější slovo není/.
A stále se utvrzujeme : "Jak ten čas letí!"

Jak mnozí víte, vdávali jsme v srpnu 2014 Doubravku.
Mého drahého muže napadlo, 
co kdyby šlo všehny ty obrázky nějak svázat a darovat novomanželům.
Tak trochu netradiční svatební dar.
Ať má Vlastík / zeť/ tu naši holku se vším všudy. :o)

Nápad skvělý a zdála se i realizace naprosto jednoduchá.
Vždyť mám kroužkový vazač!!!
A desky umím.
Co by mne mohlo zaskočit, že?

Začala jsem tříděním výkresů. Jaký klíč zvolit? Časový ?
To by alb muselo být několik a nevyužila bych všechno volné místo.
Tématický?Tématický!
Najednou výkresy byly všude kam se podíváš.
Protože jsem se k tomu postavila opravdu zodpovědně, půl dne jsem nedělala nic jiného než třídila a prokládala výkresy novinami do velkých pracovních desek.
A jak vrstev přibývalo, začalo mi docházet, že to nebude tak úplně jednoduché album!



Listy alba byly poněkud větších rozměrů: 50 x 70 cm.

Výkresy jsem lepila podobně jako fotky - v bodech oboustrannou lepicí páskou.
Ty, na kterých bylo kresleno z lícu i rubu, jsem lípla jen v horním kraji.
Zachovat je třeba přece vše. :o)



Desky musely být z pevné lepenky, aby tu váhu unesly.

Vnější část jsem potáhla vliesovou tapetou, která zbyla z rekonstrukce chodby.
Je má oblíbená a lepila bych s ní všude. :o)
K danému tématu mi ladila.
S tapetou síla desek narostla a mně pomalu začínalo být jasné, 
že s myšlenkou kroužkové vazby se budu muset rozloučit.
Ale co s tím?
Raději se pustím do zdobení.
Třeba mne něco napadne!



Nápis jsem vyřízla na Cameu. 

Část je z perlového perleťového a část z potahového papíru italské výroby.
Co by Jste ode mne také jiného mohli čekat.:o)
Fotka je přefocena z alba. 
Kvalita není důležitá. Důležitá je ta pusinka, co z ní kouká.
Nikdy mne nepřestane dojímat.
A i teď, když píšu, se tu tak zamilovaně maminkovsky usmívám.
Mámy pochopí. :o)



A jak to tedy dát vše dohromady?
Ze zoufalství, abych to do svatby stihla,
 prorazila jsem průbojníkem dírky na spojení knihařskými kroužky většího rozměru.
Bylo to opravdu čiré zoufalství, protože mi bylo jasné, 
že bytelnost bude tatam a u prohlížení dojde k poškození.
Ale spásná myšlenka dorazila. 
Sice za pět minut dvanáct, ale byla.
Vždyt mám zkušenější kolegyně a proč se neobrátit na nejzkušenější.
IRISKO, MOC DÍKY!!!!
Jednoduché a funkční - vazací systém do šanonů!!!
Ale to už do svatby nestihnu.
Nevadí, hlavně, že je východisko.
Vždyť budou za chvíli Vánoce. :o)



Systémy jsem sehnala přes internet a protože jsem to chtěla mít opravdu čistě připevněno, 

využila jsem doporučení na jedno knihařství ve Dvoře Králové.
Pan majitel byl velmi vstřícný.
Nejenže mi systémy připevnili, ale procvakli mi i obdélníčky na průvlek stuh.
Vzhledem k síle lepenky bych to doma nezvládla.
Příště už půjdu na jistotu. :o)



Teď už jsem jen provlékla stuhy a uvázala na mašle.

Jen jsem zapomněla na důležitou maličkost - úložná krabice.
Neměla by být příliš velká, ale zároveň dost pevná.
Stálo mne to dost času hlédáním na netu, ale nakonec i tohle se podařilo.
Sehnala jsem snad jediný typ krabice v ČR , který přibližně rozměrově odpovídal.
Uf, slyšeli Jste tu ránu?
To ten kostlivec, co byl ve skříni, za sebou práskl dveřmi.
/Pár bratříčků tam ještě zůstalo.../





Vidíte ten překvapený výraz?

Nakonec se vše podařilo.
Jen mne mrzí, že jsem nenafotila snímky i zevnitř.
Polepším se, až budu vyrábět další pro dva mladší potomky.
Na to ale budu muset jít JINAK!!!

Děkuji a budu ráda za Vaše zkušenosti.

SARRA






2 komentáře:

  1. No páni. Smekám klobouček. To musela být makačka. Výsledek stojí za tu námahu.

    OdpovědětVymazat
  2. Teda ženo parádní nápad, parádní zpracování, ale co jiného od tebe můžeme čekat, že. :)

    OdpovědětVymazat